|
|
Tvorba konečněprvkového modelu lidského vokálního traktu a prostoru okolo hlavy na základě dat z počítačové tomografie
Švarc, Martin ; Pellant, Karel (oponent) ; Švancara, Pavel (vedoucí práce)
Následující práce se zabývá vytvořením výpočtového modelu pro šíření akustických vln vokálním traktem a prostorem okolo hlavy. Součástí práce je zmapování trojrozměrného modelu lidské hlavy, jako doplňující akustické prostředí pro zpřesnění měření lidského hlasu na základu dat z výpočtové tomografie, sepsání rešeršní studie o funkci hlasivek, biomechaniky tvorby lidského hlasu a uvedení přehledu medicínských zobrazovacích metod vhodných pro zobrazování biomechanických modelů. Na základě vytvořené geometrie vokálního traktu (od hlasivek ke rtům) a akustického prostoru okolo hlavy člověka dojde k následnému vytvoření sítě pro výpočty metodou konečných prvků (MKP). Síť bude vytvořena za účelem získání nových poznatků ohledně různých umístění mikrofonu u lidské hlavy.
|
|
| |
|
| |
|
|
Tvorba konečněprvkového modelu lidského vokálního traktu a prostoru okolo hlavy na základě dat z počítačové tomografie
Švarc, Martin ; Pellant, Karel (oponent) ; Švancara, Pavel (vedoucí práce)
Následující práce se zabývá vytvořením výpočtového modelu pro šíření akustických vln vokálním traktem a prostorem okolo hlavy. Součástí práce je zmapování trojrozměrného modelu lidské hlavy, jako doplňující akustické prostředí pro zpřesnění měření lidského hlasu na základu dat z výpočtové tomografie, sepsání rešeršní studie o funkci hlasivek, biomechaniky tvorby lidského hlasu a uvedení přehledu medicínských zobrazovacích metod vhodných pro zobrazování biomechanických modelů. Na základě vytvořené geometrie vokálního traktu (od hlasivek ke rtům) a akustického prostoru okolo hlavy člověka dojde k následnému vytvoření sítě pro výpočty metodou konečných prvků (MKP). Síť bude vytvořena za účelem získání nových poznatků ohledně různých umístění mikrofonu u lidské hlavy.
|
|
|
Radiologické zobrazovací metody ve veterinárním lékařství
PIVOŇKOVÁ, Klára
Bakalářská práce se zabývá radiologickými zobrazovacími metodami ve veterinárním lékařství. Mezi zobrazovací modality používané ve veterinářství patří rentgen, ultrazvuk, výpočetní tomograf a magnetická rezonance. Tyto čtyři zobrazovací přístroje jsou v práci popsány. Velmi důležitá je ve veterinárním lékařství také radiační ochrana, která se týká pracovníků, kteří jsou většinou při rentgenovém vyšetření přítomni a zvíře fixují. Radiační ochrana zvířat se zde nezohledňuje. Cílem práce je sestavení jednotlivých projekcí používaných u rentgenového vyšetření psa. Toto vyšetření má velký diagnostický přínos a je poměrně levné. Dalším cílem je popsání výhod a nevýhod RTG a ultrazvuku a analyzování radiační ochrany ve veterinárním lékařství. Jelikož se radiační ochrana zvířat nezohledňuje, zmiňuji se v práci pouze o obecných principech radiační ochrany, které musí personál bezpodmínečně dodržovat. Výhody a nevýhody rentgenu a ultrazvuku popisuji v teoretické části práce. Velmi podstatnou výhodou těchto dvou přístrojů je jejich dobrá dostupnost, neboť je dnes vlastní většina veterinárních pracovišť. Cílem druhé části práce bylo vyhodnocení zoologických zahrad vlastnících rentgenový přístroj či ultrazvuk a analýza firemních nabídek veterinárních přístrojů. Tuto analýzu jsem pojala tak, že jsem zjišťovala ceny rentgenového a ultrazvukového vyšetření u jednotlivých klinik pomocí dotazníkového průzkumu. V teoretické části bakalářské práce jsou popsány jednotlivé zobrazovací přístroje a jsou shrnuty poznatky o ochraně před ionizujícím zářením. Všechny použité zdroje jsou uvedeny v seznamu informačních zdrojů. Praktická část práce se týká především výzkumu, na kterém se podílelo 9 zoologických zahrad v ČR a 10 veterinárních klinik v Jihočeském kraji. Šetření probíhalo formou dotazníků. Některé mi byly osobně vyplněny, především klinikami v Českých Budějovicích, a s ostatními klinikami a zoologickými zahradami jsem komunikovala prostřednictvím e-mailu. Dotazník obsahoval přesně vytyčené otázky. Při šetření měla být nalezena odpověď na výzkumné otázky, zda je u zvířat používán častěji ultrazvuk oproti rentgenu a zda se radiologičtí asistenti podílejí na radiologických zobrazovacích metodách v rámci veterinární medicíny. K zodpovězení těchto otázek mi posloužily vyplněné dotazníky. V kapitole "Výsledky" jsou uvedeny odpovědi na jednotlivé otázky u každého pracoviště. Tyto pracoviště jsou očíslovány, neboť dotazníky byly anonymní. Většinu odpovědí jsem zpracovala pomocí grafů. V kapitole "Diskuze" jsou výsledky dotazníků vyhodnoceny. Na výzkumnou otázku "Je u zvířat častěji používán ultrazvuk oproti RTG?" byla odpověď respondentů v 50% případů, že RTG, 20% uvedlo, že ultrazvuk a 30% říká, že využívají velmi často oba dva přístroje. Na druhou výzkumnou otázku, zda se radiologičtí asistenti podílejí na zobrazovacích metodách v rámci veterinárního lékařství, byla odpověď jednoznačná a to taková, že nepodílejí. Pouze jedna veterinární klinika uvedla, že tohoto pracovníka mají, ale ten obsluhuje pouze výpočetní tomograf. V práci také informuji o počtu RTG přístrojů a výpočetních tomografů v rámci ČR, regionu Praha, Jihočeského kraje a Českých Budějovic. Tyto výsledky jsem znázornila v tabulkách. Tato práce může přinést nové informace čtenářům z řad odborné veřejnosti.
|
host ::
RSS.